Vzpomínám si na tu dobu, kdy můj syn chtěl mobilní telefon. Byla jsem docela v šoku, protože synovi v té době bylo šest let. Ani bych netušila, že jsi mi bude chtít takhle brzy mobilní telefon. Protože syn nenavštěvoval kroužek karate a taky fotbalu, tak jsem si myslela, že syn nebude mít vůbec čas, aby si hrál na mobilním telefonu. Jenom že jsem se zmýlila. A když jsem se syna ptala, jak na to přišel, že by si přál mobilní telefon, tak mi řekl, že jeho kamarád už mobilní telefon má. Sice jeho kamarád byl o rok starší než můj syn, ale to zase tak moc nevadilo.
Mě hlavně šlo o to, aby syn zase nezanedbal své povinnosti, když bude mít mobilní telefon. Já totiž sama vím, jak je velice jednoduché být na mobilním telefonu závislá. Já sama jsem velice často na mobilním telefonu, kde hraji různé hry a taky tam jsem velmi často na sociálních sítích. Jenomže samozřejmě nejsem vůbec jediná. Třeba i moje sestra a bratr jsou opravdu každý den na mobilu a klidně i několik hodin na sociálních sítích anebo taky hrají různé mobilní hry.
A jsem taky velmi ráda, že existují různé aplikace, které si do mobilního telefonu mohu stáhnout. Takže díky mobilnímu telefonu se taky učím anglicky a taky francouzsky. Protože tyto dva jazyky mě strašně moc přitahují, chci v nich být dokonalá. Takže jsem ráda, že tyto různé aplikace jdou stáhnout do mobilního telefonu. A co můj syn? Samozřejmě, že do měsíce svůj mobilní telefon měl a byl velice rád a překvapený, že ho má. Mnoho dětí si přeje mobilní telefon, někdy je to už velice brzy, ale mně by to rozhodně nevadilo. Znám i případy, kdy bohužel rodiče nechtějí dětem pořídit mobilní telefon, i když je už dítěti třeba deset let. Jak byste to udělali vy? Vyhověli byste svým dětem a dali jim mobilní telefon, který si přejí nebo by jste jim taky řekli, že až vychodí základní školu? Je to hodně individuální a záleží taky na rodičích a preferencích.
