Když jsem se narodila, tak můj o tebe byl z toho nešťastný, že jsem holčička. Můj otec si totiž přál syna.  A vůbec nevím proč. Vůbec ani v dnešní době nerozumím tomu, když si někteří rodiče přeji určitě pohlaví, aby se jim narodilo. Proč je to tak důležité? Já vím, že v živějších dobách to důležité bylo. Protože když se narodila holčička, tak se potom jí muselo v budoucnu dávat vysoké věno. Protože bylo to totiž tak, že když dívka dostala vysoké věno, tak to znamenalo, že je opravdu dobré rodiny. Takže si myslím, že právě v takovém případě si většina rodičů přála, aby se jim narodil syn.

V takovém případě jim potom odpadla starost o to, že budou muset dávat vysoké věno. A proto to dopadlo někdy tak, že ženy byly opravdu nedostatkovým zbožím. Ano, je to tak. A myslím si, že tehdy to bylo v Japonsku anebo v Číně. Tam to dokonce potom bylo uzákoněno tak, že každá rodina může mít pouze jenom jedno dítě. A jistě si dokážete představit, že každá rodina si přála chlapce, aby nemusela dávat věno.

A sice se v tom moc nevyznám, ale mně osobně to přijde jako blbost. A teď nevím jak vy, ale já už bych na mě vůbec nehleděla. Já jsem se vdala úplně bez věna. Já jsem sice bohatá žena a taky jsem soběstačná žena, ale nepotřebuji k životu vůbec nikoho, kdo by mě finančně podporoval. A já si opravdu vystačím sama se sebou. Jsem žena, která vystudovala dobrou školu a mám dobrou práci, takže se o sebe taky dokážu skvěle postarat. A vůbec si nedokážu představit to, že by se o mě někdo jenom staral. Mám ráda u žen, když jsou silné a zdravě hrdé osobnosti. Nebo vy si myslíte o ženách něco jiného? Měl by být žena podle vás jemná a něžná a taková, co uvítá pomoc muže nebo by měla být žena taková drsná a více soběstačná? Víte, myslím si, že všeho moc škodí, takže já bych u žen brala zlatý střed.

Být ženou je skvělé. Jsem velmi ráda, že jsem žena, protože můžu toho tolik dělat, že až zrak přechází. Navíc v historii je tolik žen, které obdivuji a moc ráda o nich čtu. Například moc obdivuji Coco Chanel. Líbí se mi, jak se všem vzepřela a šla svou cestou. I když tu cestu měla trnitou, obalila se pevnou vůlí a šla si za svým. Myslím, že je to moc pěkné a já, kdybych mohla a bylo to možné, hned bych s ní podala ruku.

Taková žena je silná a myslím, že i vzor nejen můj, ale i dalších žen. Navíc právě Coco Chanel dala nám ženám možnost nosit kalhoty. Dříve před Chanel to nebylo možné. Dříve ženy nosily pouze šaty, a to dlouhé až na zem. Musím ale zase na druhou stranu říct, že mě se to velmi líbí, a i já jako žena ráda nosím dlouhé šaty. Sice i extra minisukně, ale to je věc každého. Každý má přeci svůj styl a nikdo nikomu to nemá vyčítat. Pamatuji si, jak jsem jednou dělala referát v osmé třídě. A byl právě o mé oblíbené Coco Chanel. A musím říct, že jsem měla velký úspěch. Navíc jsem si dala velmi záležet, abych měla jen samé pravdivé informace. Navíc ty informace nebylo lehké najít.

V té době byla výsada bohatých mít doma vlastní počítač nebo notebook. Já ho samozřejmě neměla, a tak jsem hledala jen v knihách nebo to, co jsem slyšela v televizi. Občas se taky objevil nějaký článek v ženských časopisech, ale to bylo jen minimum. Ale i tak jsem měla úspěch a byla jsem na sebe velmi pyšná. Z referátu jsem dostala samozřejmě jedničku a paní učitelka se mě zeptala, jestli nemůže můj velmi povedený referát vystavit na školní chodbu jako ukázkový referát. Opravdu více dmout se pýchou jsem nemohla. Navíc mi paní učitelka oznámila, že můj referát pošle do slohové soutěže. A víte, jak to celé dopadlo? Ano, i tu soutěž jsem vyhrála a získala jsem jako výhru balíček encyklopedií a velký češtinářský slovník. Více jsem si přát opravdu nemohla. Nyní uvažuji, že si přečtu kniho o princezně Dianě. Taky je to velmi zajímavá žena.